O projektu

Pražský hrad je díky svému významu a historii nejsledovanější a nejvíce opatrovanou archeologickou lokalitou u nás. Rozsáhlý areál hradu je téměř již 150 let prozkoumáván architekty, archeology a stavebními historiky. Výsledky jejich práce jsou publikovány v odborných a méně odborných médiích. Vždy bylo ale velmi obtížné si udělat celkový obrázek o jednotlivých historických etapách nebo si představit starší stavební fáze významných hradních budov. Z tohoto důvodu vznik projekt Archeologického atlasu Pražského hradu, který si vzal za cíl tato data postupně shromáždit a přehledně představit odborné i širší veřejnosti. Základem pro vznik Atlasu byla rekonstrukce původního georeliéfu. Dalším stupněm jsou pak rekonstrukce nálezových situací nejstarších kamenných a dřevěných staveb. Na to pak navazují rekonstrukce jednotlivých staveb a areálů.

Práce přinesla velmi úzkou spolupráci archeologů a stavebních historiků s odbornými geodety, bez jejichž erudice a technických možností by nebylo možné se posunout dále. Při přípravě těchto webových stránek, které jsou určeny primárně širší veřejnosti, museli skloubit často velmi nesourodé informace, dát jednotnou podobu a přehlednost a to celé za využití digitální techniky a moderních metod, zejména 3D vizualizací.

Pro přehlednost byla vytvořena mapová aplikace, jejíž největší výhodu je schopnost předat uživateli řadu informací tak, aby si udržel prostorovou představu o celku i jednotlivostech. Mapa pomáhá nejen si situace vizualizovat, lépe zapamatovat, pochopit, ale také podporuje logické myšlení a pomáhá spojovat události a místa do souvislostí.

Úvodní stránka přivede návštěvníka na rozcestník dvou mapových aplikací. První z nich zabírá celý prostor Pražského hradu, druhá se soustředí na Svatovítskou katedrálu. K vyčlenění katedrály do druhé aplikace jsme měli dva důvody. Jeden byl symbolický, neboť katedrála sv. Víta je svým vzhledem, významem, historií opravdu jedinečná. Druhý důvod byl praktický. Poměrově velké množství dat, která chceme zpřístupnit, oproti jiným areálům a památkám na hradě, je vztaženo právě ke katedrále.

Jednoduchou nápovědu k mapovým aplikacím je možné si zapnout v pravém horním rohu úvodní stránky.


Technické parametry

Oba mapové projekty byly vytvořeny v softwaru Quantum GIS. Publikaci mapových služeb zajišťuje QGIS server v součinnosti s webovým serverem Apache. Webový mapový klient LIZMAP je univerzální aplikace, která spolupracuje s výše uvedeným softwarem s využitím pluginu. Vše spadá pod licenci svobodného softwaru GNU GPL (https://www.gnu.org/licenses/gpl.html). Operační platformou je systém LINUX.


Data

Prostorová data jsou prozatím ukládána jako shapefily, ale počítá se s převedením do databáze PostgreSQL (v rozšíření PostGis).

Obsahově lze mapové vrstvy rozdělit do tří skupin. Těmi jsou vrstvy podkladové, vrstvy specializované a bodová vrstva, která představuje virtuální objekty muzea, čili památky, umělecká díla, lokality, ke kterým jsou zveřejněny další nemapové informace.

Jako podkladové vrstvy byly prozatím použity:

Příklady specializovaných vrstev:

Bodová vrstva představuje exponáty virtuálního muzea. Tato vrstva je jediná a nazýváme ji „objekty“, neboť zastupuje jak menší umělecká díla, tak např. celou stavbu. Ke každému bodu se po kliknutí zobrazí miniatura, velmi stručná základní informace a odkazy na podrobnější informaci, fotogalerie, videa, 3D modely.

Pro podrobnou a maximálně přesnou dokumentaci jednotlivých „exponátů“ využíváme nejmodernějších technologických postupů. Vzájemná kombinace klasických geodetických metod (polární metoda), laserového skenování a především digitální vícesnímkové fotogrammetrie nám dnes umožňuje bezpečně prostorově popsat jakýkoliv objekt zájmu, včetně artefaktů vysoké historické hodnoty. Tato bezpečnost je založena na absolutně bezkontaktním sběru dat. Pro fotogrammetrické vyhodnocení využíváme takových matematických postupů, které umožňují v relativné krátkém čase zpracování obrovského množství snímků (řádově tisíce a desetitisíce fotografií v jednom projektu). Takový postup zaručuje zatím nepřekonatelnou přesnost vzniklých digitálních modelů. Zároveň se podařilo vyřešit i problematiku skenování objektů s velmi kontrastním povrchem (zlato apod.) i objektů průsvitných (drahé kameny, sklo). Pořízené snímky mají také významnou hodnotu dokumentární, měření z nich lze kdykoliv doplňovat, ověřovat a rozšiřovat o nové poznatky (již bez nutnosti dalšího přístupu ke vzácné relikvii). Využití vzniklých modelů je mnohostranné. Vedle virtuální turistiky (velikostně a kvalitativně omezené modely) slouží data jako zdroj přesných nejen metrických informací pro studenty a badatele z nejrůznějších oborů, umožňují pohledy z míst nedosažitelných v reálném světě a interakci s objektem bez rizika jeho poškození či zničení. Zároveň jsou podrobnou dokumentací stavu předmětu v konkrétním roce skenování a také podkladem, který lze využít pro tvorbu kopií, případně skutečnou rekonstrukci.

Naším cílem je, aby Virtuální muzeum bylo živé a přehledné, data sem postupně přibývala a zaujalo návštěvníka nejen svým obsahem, ale i formou. Byli bychom rádi, aby stránky využívali nejen zájemci o historii Pražského hradu, ale i odborníci, kterým mapová aplikace může usnadnit orientaci a tím i uvažování o stavební historii Hradu a jejím přesahu do obecné historie. V neposlední řadě bychom si přáli, aby se webové stránky staly i školní pomůckou a doplňkem ve studiu.

Podrobnosti o novinkách bude návštěvník nacházet po základním prvotním naplnění na záložce „Aktuality“ v pravém horním rohu, vedle „Nápovědy“.